Belgie

Obecné informace

Belgické království na mapě Evropy vyniká, a to i přes svou skromnou rozlohu. Důvodem je, že je považováno za politické centrum Evropy. Počet obyvatel Belgie činí přibližně 11 592 952 osob. Jejím hlavním městem je Brusel. Belgické království je konstituční monarchií a jednou z nejstabilnějších a finančně nejbezpečnějších zemí Evropy. Země je členem EU, OSN a NATO.

Belgie je považována za mnohonárodnostní stát s rozmanitým náboženským, rasovým a národnostním složením.

Historie

Na počátku našeho letopočtu obývalo území dnešní Belgie Belgičané, kmen keltského původu. V roce 54 př. n. l. dobyla území v severní Galii armáda Julia Caesara. Po pádu Západořímské říše v 5. století se tato oblast stala útočištěm germánských kmenů Franků, kteří v Galii založili své království.

Ve 13. a 14. století vedly Francie a Velká Británie války o území dnešní Belgie. Ve středověku byla tato země součástí burgundského vévodství.

V letech 1477 až 1556 uzavřela Marie Burgundská dynastický sňatek, díky němuž se Belgie stala součástí Svaté říše římské.

V letech 1556 až 1713 ji ovládali Španělé. Osmiletý vojenský konflikt vedl k získání autonomie belgických území. Země byla oddělena od protestantských Nizozemí.

A v letech 1556 až 1713 byla opět uznána jako součást Svaté říše římské. Území dnešní Belgie se tehdy nazývalo Rakouské Nizozemí.

V letech 1792 až 1815 vládli v zemi Francouzi.

V letech 1815 až 1830 byla Belgie součástí Nizozemska na základě rozhodnutí přijatého na Vídeňském kongresu. Za zmínku stojí slova Johana van Denexe, vedoucího oddělení ekonomické bezpečnosti společnosti Heineken: “Belgičané jsou stejní jako Nizozemci, jen menší. Takzvaní ‚malí Nizozemci‘.”

Zároveň však ne všichni Belgičané byli spokojeni s nucenou anexí k Nizozemsku. Francouzsky mluvící obyvatelstvo a katolický klérus protestovali, protože se obávali rostoucího vlivu nizozemského jazyka a zejména protestantské víry.

V září 1830 došlo v Belgii k revolučním událostem, v jejichž důsledku se země přestala být součástí Nizozemského království a získala nezávislost. Země byla uznána jako neutrální království. Jejím vládcem se stal panovník Leopold I. (který získal královský titul v roce 1831), příslušník dynastie Saské-Cobursko-Gothské.

V 19. století prošla Belgie rychlým hospodářským rozvojem. Byla první zemí v kontinentální Evropě, která vybudovala železnici.K této významné události došlo v roce 1835 na trase Mechelen–Brusel.

Do konce 19. století se Belgické království stalo koloniální mocností. V letech 1885 až 1908 bylo Kongo součástí panství belgického panovníka Leopolda II. Díky vykořisťování této kolonie země nashromáždila kapitál a rozvinula průmysl.

První světová válka způsobila Belgii obrovské škody. Větší část země byla okupována, menší část však bránily britské a místní jednotky. Toto území se nacházelo mezi Severním mořem a řekou Yser.

Vojenské operace vedly k téměř úplnému zničení města Ypres. Právě zde byl poprvé v historii válek použit jedovatý chlor.

V dubnu 1925 Belgie a Nizozemsko revidovaly dohodu z roku 1839 a uzavřely novou, která rušila dosavadní neutralitu Belgického království. Součástí toho byla demilitarizace antverpského přístavu.

V letech 1940 až 1944, během druhé světové války, vládli v Belgii Němci. Státní úředníci byli nuceni uprchnout do Velké Británie a panovník Leopold III. byl deportován do Německa, kde na konci května 1940 podepsal kapitulaci.

V Belgii byla zavedena německá vojenská správa v čele s generálem von Falkenhausenem.

Země byla osvobozena od nacistické nadvlády britskými jednotkami v září 1944. Dne 11. února 1945 byla sestavena vláda, v jejímž čele stanul pravicový socialista van Aker.

4. dubna 1949 je považován za významný den v historii Belgického království. V tento den země vstoupila do NATO.

V roce 1957 se stala součástí Evropského hospodářského společenství (EHS).

31. července 1993 zemřel král Baudouin a jeho nástupcem na trůnu se stal Albert II., mladší bratr bývalého krále.

V roce 2001 se princi Filipovi a jeho manželce narodil první potomek, který tak pokračoval v rodové linii.

V roce 2003 zvítězil Guy Verhofstadt v parlamentních volbách.

Ve stejném roce se Belgie stala druhou zemí na světě, která legalizovala sňatky osob stejného pohlaví. První v tomto ohledu byly Nizozemsko.

Na začátku roku 2006 převzalo Belgické království předsednictví v OBSE.

Na konci roku 2008 odstoupil premiér Yves Leterme kvůli skandálu kolem prodeje velké finanční společnosti Fortis. Nahradil ho Herman van Rompuy, předseda Vlámské křesťanskodemokratické strany.

Předčasné parlamentní volby se konaly v létě 2010, ale vláda nebyla nikdy sestavena. Belgie strávila 450 dní bez vlády, čímž vytvořila světový rekord.

6. prosince 2011 složila nová vláda v čele s Eliem di Roupem přísahu před panovníkem.

Zeměpis

Belgie se obvykle dělí na tři geografické zóny:

• pobřežní
• nížinnou
• vysočinu

Pobřežní zóna je nejníže položená a skládá se převážně z dun a polderů.

Střední oblast je nejúrodnější a rovinatá.

Vysoká oblast je region s četnými lesy a nejméně osídlenou částí země, která láká turisty.

Belgické království má celkovou rozlohu 30 528 čtverečních kilometrů. Na severu hraničí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihozápadě s Lucemburskem a na jihu a západě s Francií.

Na severozápadě omývá zemi Severní moře.

Počasí v Belgii

Podnebí v Belgickém království je mírné přímořské. Vlhkost v červenci prudce stoupá a průměrná teplota se pohybuje kolem 18 stupňů Celsia.

Zimy v této zemi lze popsat jako deštivé a chladné kvůli neustálým větrům vanoucím od moře. Sníh v Belgii padá zřídka, ale pokud chcete, můžete si přesto zalyžovat, i když budete muset vyrazit do Arden, horské oblasti. Na rovinách nesněžilo už několik let.

Jazyk a měna

Do roku 2002 se v zemi používaly dvě měny: belgický frank a euro. Evropská měna postupně zcela nahradila tu první.

Je třeba poznamenat, že každý region Belgického království má svůj vlastní jazyk. V jižní části země je nejrozšířenějším jazykem francouzština, ačkoli místní obyvatelé mohou v případě nutnosti neochotně přejít na angličtinu. Jen málokdo v tomto regionu hovoří Shakespearovým jazykem na slušné úrovni. Ve Flandrech je uznáván flámský jazyk, což je dialekt nizozemštiny.

Obyvatelé Bruselu hovoří jak vlámsky, tak francouzsky. Obyvatelé hlavního města však dávají přednost francouzštině. Ve východní části země, v regionu Lutych, je němčina považována za preferovaný jazyk.

Jak se tam dostat?

Českým občanům, kteří plánují dovolenou v Belgii, doporučujeme předem zvážit možnost přestupu. Do Belgie se z České republiky lze dostat:

1. autem
2. autobusem
3. letadlem
4. vlakem

Nejlepší varianta pro rok 2026 je dojet autem do Prahy a odtud letět letadlem. Ceny se liší podle sezóny.

Hotely

Cestovatele zajímá nejen to, jak se dostat do Belgie, ale také kde se ubytovat. Zde je několik oblíbených hotelů s průměrnou cenou za noc:

1. Vintage Hotel Brussels — 166 eur.
2. Van Der Valk Hotel Gent — 220 eur.
3. Hotel Thon Bristol Stefanie — 170 eur.
4. Hotel Novotel Brussels City Center — 180 eur.
5. Ibis Brussels Center Gare Midi — 140 eur.

Vintage Hotel Brussels, který se nachází v Bruselu, je malý, ale útulný butikový hotel. Každý pokoj má vlastní koupelnu, televizor s plochou obrazovkou a bezplatné Wi-Fi. Nedaleko se nachází galerie La Forest Divonne. Tento hotel je oblíbeným místem mnoha cestovatelů, kteří jej považují za jednu z nejlepších voleb z hlediska poměru ceny a kvality.

Čtyřhvězdičkový hotel Van Der Valk Gent se nachází 5 minut jízdy od Botanické zahrady Gentské univerzity, která je skutečným přírodním rájem. Vzdálenost k Městskému muzeu moderního umění činí 1,5 km. Hosté mohou využít turecké lázně, parní lázeň a saunu.

Čtyřhvězdičkový hotel Thon Bristol Stephanie se nachází na proslulé nákupní ulici Avenue Louise v belgickém hlavním městě, 600 metrů od stanice metra. Součástí hotelu je restaurace, kde se podávají sezónní pokrmy francouzské kuchyně. Všechny pokoje jsou zvukově izolované a vybavené televizí Smart TV. Hostům je k dispozici bezplatné Wi-Fi a infračervená sauna. V blízkosti se nachází hlídané parkoviště s dobíjecí stanicí pro elektromobily. Dům Victora Horta je vzdálen 900 metrů a Magrittovo muzeum 1,5 km.

Tento hotel řetězce Novotel se nachází pouhých 5 minut chůze od náměstí Grand-Place. Hostům nabízí moderní pokoje, wellness a fitness centrum, krytý bazén s hydromasáží, turecké lázně a odpočinkovou zónu. Hosté mohou využívat bezplatné Wi-Fi připojení k internetu po celý den a pokojovou službu.

Hotel ibis Brussels Centre Gare Du Midi se nachází naproti jižnímu nádraží Gare du Midi v belgickém hlavním městě, odkud odjíždějí vlaky Thalys a Eurostar. Hostům je k dispozici bezplatné Wi-Fi a recepce s nepřetržitým provozem. Všechny pokoje jsou zařízeny v moderním stylu a mají vlastní koupelnu se sprchovým koutem. V hotelové restauraci typu bistro se podávají tradiční pokrmy mezinárodní kuchyně. V baru je k dispozici široký výběr nápojů, zejména belgického piva.

Kempování v Belgii

Po příjezdu do Belgie se cestovatelé ubytovávají nejen v hotelech, ale i v kempech. Seznamte se s několika takovými místy.

Ceny jsou uvedeny za noc v mobilních domech a chatkách, místo pro stan nebo karavan bude levnější, k nim se připočítává turistický poplatek ve výši 1–2 eura.

Kemp de Chenefleur — je středně velký kemp s kapacitou 243 míst. Nábřeží s pláží se nachází 50 metrů od kempu.

Kemp Floreal La Roche-en-Ardenne 1 — je velký kemp s 338 místy a Wi-Fi téměř na celém území. Cestovatelé, kteří se zde rozhodli zastavit, si mohou užít zábavní služby.

Kemp Sandaya Parc La Clusure — je to velký kemp s kapacitou 428 míst, přičemž nábřeží a pláž se nacházejí pouhých 50 metrů odtud. Mezi další vybavení patří Wi-Fi.

Kemp Ardennen Bertrix — jeden z největších kempů v Belgii s kapacitou 510 míst, který je ideální pro rekreanty, zejména pro rodiny s dětmi.

Kemp Hohenbusch — je středně velký kemp s kapacitou 182 míst v Liege-Burg-Roiland, který se pyšní výhodnou polohou.

Nejkrásnější místa Belgie

Belgie je domovem mnoha krásných míst, z nichž většinu lze navštívit zdarma. Země se může pochlubit nádhernými přírodními plážemi, muzei a architektonickými památkami. Zde jsou nejoblíbenější destinace, které se cestovatelům doporučují.

Antverpy

Antverpy — krásné město ležící ve stejnojmenné provincii. Patří do historického regionu Flandry v severní části země. Nachází se přibližně 15 km od hranic s Nizozemskem. Antverpy leží na březích splavné řeky Šeldy, která ústí do Severního moře. Jsou považovány za jeden z největších obchodních přístavů na světě.

Jedná se o jedno z nejvýznamnějších světových center obchodu s drahými kameny, zejména s diamanty. Zde se diamanty brousí. V Antverpách se nachází řada klenotnictví.

Nakupování můžete začít přímo u Hlavního nádraží. Ve středověku a v období renesance bylo město domovem talentovaných umělců, architektů a spisovatelů. Od konce minulého století se stalo centrem avantgardní módy a konkuruje Paříži, Londýnu a New Yorku.

Historické centrum Antverp se nachází na pravém břehu. Na levém břehu leží moderní čtvrť Linkerwerf. Odtud se nabízí krásný výhled na splavnou vodní cestu a starobylé budovy. Nad nimi se tyčí věž katedrály, která symbolizuje rozkvět města v 16. století, a věž Borenbond, která je považována za první mrakodrap v Belgickém království postavený ve stylu art deco.

Tunel svaté Anny o délce 572 metrů spojuje Staré Město s Linkerwirem, který byl vybudován nad řekou Schelda v roce 1933. Přístup je zajištěn pomocí dřevěného eskalátoru.

V okolí přístavního mola v Antverpách se dochovaly starobylé kamenné hradby. Nejstarší budovou města je malý hrad na hradbách, postavený ve 13. století a výrazně přestavěný v 19. století.

Mezi další významné památky Antverp patří Muzeum řeky MAS, které se nachází v budově známé jako Babylonská věž.

Flámské pobřeží

Flanderský region Belgie zahrnuje pět severních provincií a téměř všichni obyvatelé zde hovoří nizozemsky. Turisté sem přijíždějí kvůli slunci, moři a plážím. Celková rozloha Flandrie činí 13 522 km², což představuje přibližně 44% celkového území Belgického království.

Na pobřeží se nachází mnoho letovisek, z nichž nejznámější jsou:

• De Panne
• Niepoort
• Ostende
• De Haan
• Knokke-Heist

Celé pobřeží je poseto hotely, z nichž některé připomínají hrady, moderními vilami a malými, ale velmi krásnými domy. Tramvaje jezdí podél vlámského pobřeží a zastavují ve všech městech a vesnicích, kde je železniční spojení.

Mezi Ostende a Westende jezdí tramvaj přímo na pláž. Silnice vedoucí podél nábřeží se čtyřmi paralelními jízdními pruhy se nazývá Královská silnice.

Pláž v Ostende je dlouhá 9 km a pokrytá jemným pískem. Na dovolenou sem jezdí nejen Belgičané, ale i občané jiných zemí. Nachází se zde letní sídlo belgického panovníka a toto letovisko se označuje jako “král přímořských měst”.

Socha chlapce, který čůrá

Chlapec, který čůrá, je považován za hlavní symbol Belgického království a jeho hlavního města. Název této sochy se stal všeobecně známým. Pravidelně ho oblékají do speciálního kostýmu. Šatník Chlapce, který čůrá, obsahuje více než 700 kostýmů.

V Bruselu jsou i jiné fontány s močícími postavičkami, ale tato je jedinečná. Slyšeli o ní lidé z jiných zemí a její původ obestírá řada legend. Jedna z nejznámějších legend vypráví o nezbedném chlapci, který se nestyděl vyčůrat na schodech domu své kmotry, víly. To majitelku rozzuřilo a jako trest proměnila chlapce v sochu, která neustále močí.

Existují i jiné verze, z nichž jedna souvisí s jistým hrdinským činem. Říká se, že chlapec uhasil knoty nepřátelských granátů, které byly umístěny ve městě. Na jeho počest byl postaven pomník s fontánou.

Vědci se přiklánějí k názoru, že socha močícího chlapce vděčí za svůj vznik sochaři Jérômeovi Dukenouovi, svému otci. Zadavatel není znám. Památník byl s největší pravděpodobností postaven v roce 1619, ačkoli jiná verze předpokládá, že vznikl již v roce 1388. Svůj výrazně moderní vzhled získal v 17. století díky Dukenouovi.

Belgický bavič se jmenuje Julien a jeho kostým je pečlivě vybraný. V tomto kostýmu se může zúčastnit každý, kdo má zájem. Často ho oblékají do národních krojů zemí, které mají s Belgií přátelské vztahy.

Stojí za zmínku, že během svátků z kohoutku v Julien’s neteče voda, ale pivo nebo jablečné víno. Ochutnávka těchto nápojů je pro turisty, kteří se nacházejí v okolí, zdarma a každý se může připojit k oslavám společně s Belgičany.

Socha čurajícího chlapce se nachází nedaleko náměstí Grand-Place, na křižovatce ulic Banny a Dubové.

Bruggy

Starobylé město Bruggy se může pochlubit fascinující historií; středověké budovy se dochovaly téměř v původním stavu. Toto město je hlavním ekonomickým centrem regionu. Turisté sem přijíždějí, aby se ponořili do historie. Ve vlámském hlavním městě mohou cestovatelé obdivovat jedinečný architektonický komplex, který odkazuje na středověk. Úžasným způsobem v sobě spojuje prvky antické architektury.

Malé historické centrum nabízí mnoho významných památek:

• starobylé kostely
• malebné náměstí s nádhernou radnicí a strážní věží Belfort
• nádherná krajina s kanály a starobylými budovami

Turisty lákají útulné uličky a atmosféra starých časů.

Město vypadá, jako by právě vystoupilo z pohádky: všechno tu připomíná loutkové představení. Doporučujeme začít procházku městem na Tržním náměstí a vydat se hlouběji do města, abyste pocítili atmosféru minulosti. Určitě se vyplatí projet se po kanálech, protože z vody vypadá město úplně jinak.V Bruggách je také více než deset muzeí, která stojí za návštěvu.

V Belgii se nacházejí i další významné památky:

1. Jeskyně v Han
2. Hallerbos
3. Lutych
4. Dinant
5. Přírodní park Hoge Venen

Kuchyně

Téměř všichni cestovatelé, kteří přijíždějí do Belgie, vyjadřují touhu ochutnat místní kuchyni. Kuchyně této země představuje kombinaci holandských, německých a francouzských pokrmů, doplněných regionálními kulinářskými tradicemi: venkovskou kuchyní a velkorysými porcemi (jako ve Flandrech). Většina belgických restaurací oceněných michelinskými hvězdami se nachází právě v tomto regionu.

Ve Valonsku se klade důraz na francouzskou kulinářskou tradici, kde můžete ochutnat šunku a sýr z Arden.

Hranolky jsou považovány za královnu místního stolu. Toto chutné jídlo se podává jak jako příloha, tak i samostatně. Obzvláště oblíbené jsou hranolky s mušlemi, polité pikantní omáčkou nebo pivem.

Belgičané také mají rádi zeleninové polévky se smetanou a vaječným žloutkem.

Cení si také různých druhů masa:

1. králík dušený v pivu nebo smetaně
2. hovězí maso po flámsku
3. liéžské karbanátky
4. bažant po brabantsku

Tyto pokrmy se podávají téměř ve všech místních kavárnách. Obyvatelé pobřeží mají rádi mořské plody a ryby, které se nejčastěji připravují v pivu.

Belgičané jedí pouze sezónní zeleninu pěstovanou v místním regionu. Mají rádi nejen brambory, ale také chřest, růžičkovou kapustu, kohlrabi a fazole.

A co dezerty? Belgické cukrárny jsou snem každého milovníka sladkostí. Nabízejí desítky druhů čokolády, pralinky, nejrůznější pečivo, proslulé gentské kuberdonky (kvůli jejich specifickému složení se obtížně přepravují; touto pochoutkou si můžete pochutnat pouze v Belgii) a vafle.

Pivo je považováno za nejoblíbenější nápoj a mimo hranice země je téměř nemožné ho ochutnat. Zvláštní pozornost si zaslouží jedinečný belgický destilát Geneva, který je často označován za předchůdce ginu. Jedná se o národní produkt, který se kromě Belgie vyrábí také v Nizozemsku, Německu a několika francouzských provinciích. Jeho složení zahrnuje plody jalovce a různé koření.

Belgičané si také váží vína, zejména bílého.

Závěr

Belgie je moderní evropský stát s vysokou životní úrovní, dobře rozvinutou ekonomikou a bohatým historicko-kulturním dědictvím. Země je známá svou vícejazyčností, historickými městy, čokoládou, vaflemi a pivem. Díky své poloze v centru Evropy hraje Belgie důležitou roli v evropské politice a mezinárodní spolupráci.

Nejčastější dotazy